Velmi častou i poslední záchranou pro nešťastné neplodné páry jsou dárkyně vajíček. Podstupují tyto dárkyně do budoucna nějaká zvýšená rizika?

Podle vyjádření reprodukční kliniky zvané Repromeda je u žen, které mají problém otěhotnět, až v 15 % případů využito darovaných vajíček. Bývá to pro ně až ta poslední varianta k vytouženému dítěti. Darování vajíček je celosvětově hodně diskutovaným tématem, kolem nějž vzniká celá řada otázek: zda si dárkyně nenese do budoucna možná zdravotní rizika, zda je vhodná anonymita dárkyň atd. Přitom právě tento dar může pomoci nešťastným párům k dosažení jejich vysněného životního štěstí. Co všechno tedy musí taková dárkyně v České republice absolvovat a jak celý proces darování vajíček vůbec probíhá?

Velmi častou i poslední záchranou pro nešťastné neplodné páry jsou dárkyně vajíček. Podstupují tyto dárkyně do budoucna nějaká zvýšená rizika?

Existuje celá řada záležitostí a důvodů, proč se některé ženy musí spolehnout výhradně na darované vajíčko. Může to být předčasný nástup menopauzy, prodělané operační odstranění celých vaječníků, ale i nižší kvalita vlastních vajíček. Ta je často ovlivněna například vyšším věkem. Čím je žena starší, tím nižší je nejen počet a kvalita jejích vajíček, ale i celková šance na jejich pozitivní oplození. Po 40. roce věku ženy je úspěšnost získání zdravého vajíčka v rámci jednoho cyklu dokonce jen 5 %. Z těchto příčin mnohdy také nezbývá vůbec žádná jiná alternativa než využití vajíček od zdravých mladých dárkyň.

V České republice mohou darovat vajíčka ženy ve věku v rozmezí od 18 do 35 let. Musí ale podstoupit rozsáhlá zdravotní vyšetření. „Ne úplně každá potenciální dárkyně úspěšně projde přísnějšími vstupními testy. Dárkyně, která chce vajíčka darovat u nás na klinice v Repromedě, musí mít věk do maximální výše 33 let, také dobrý zdravotní stav, pravidelný menstruační cyklus a zcela normální hodnotu BMI. Nezbytná je také úplná absence dědičných a psychiatrických onemocnění vyskytujících se v její rodině a dárkyně nesmí kouřit ani být za žádných okolností závislá na drogách. Navíc vždy je požadováno, aby si v průběhu posledních 6 měsíců nenechala udělat jakékoliv tetování nebo dokonce piercing,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka brněnské genetické a reprodukční kliniky zvané Repromeda.

Po úspěšném absolvování zdravotních, i genetických, gynekologických a taktéž i krevních vyšetření je dárkyně posléze začleněna do programu darování vajíček, přičemž získá harmonogram a rozpis hormonálních příprav. Celý proces trvá asi tak 3 týdny a je naplánovaný dle jejího menstruačního cyklu. Během několika prvních dnů je zahájena hormonální stimulace, která vede k dozrání dostatečného množství kvalitnějších vajíček. Dárkyně je pod neustálou pečlivou kontrolou zkušených lékařů a absolvuje ultrazvuková vyšetření, případně odběr krve. Samotná stimulace není nikterak bolestivá, neboť hormony se aplikují do kožní řasy v oblasti pupíku perem velice tenkou jehlou. Odběr vajíček trvá pouze 10.–15. den stimulace v kratší 15 minutové celkové anestezii. Odebraná vajíčka jsou po té uměle oplodněna spermiemi předem určeného partnera příjemkyně. Vzniklá embrya jsou kultivována a v pozdějších krocích transferována přímo do dělohy příjemkyně. Dárkyni jsou kompenzovány náklady spojené s tímto darováním například – ušlý zisk, doprava, stravné a další výdaje, a to v rozmezí od 15 do 25 tisíc korun.

Neohrožuje tak dárkyně pak svou vlastní plodnost?

Každý měsíc se ve vaječnících každé ženy připravuje okolo 25 folikulů neboli váčků, v nichž pak rostou vajíčka. Při běžné ovulaci dochází k uvolnění vajíčka, které je připravené k okamžitému oplodnění. Většinou je do oběhu uvolněno výhradně jediné z vajíček, výjimečně dvě. Ostatní vajíčka již v tomto cyklu nedozrají a dochází pak k jejich postupné degeneraci. Po podání hormonálních preparátů dochází k přímému uzrání velkého množství takových vajíček. Hormonální stimulace pak nevede k předčasnému vyčerpání zásoby reprodukčních vajíček ve vaječnících, ale jen k tzv. dozrání vyššího počtu vajíček připravených v daném cyklu.

„Velice často jsou nám před každým zákrokem kladeny jisté otázky, zda může dárkyně ohrozit svou vlastní plodnost. Není se však vůbec čeho obávat – ani v nejmenším. Už tím, že dárkyně úspěšně projde naším výběrem a všemi přísnými testy, můžeme jí zaručit, že právě ona má dostatečnou tzv. ovariální rezervu, tedy rezervní hodnotu vajíček pro jakkoliv bezproblémový zákrok. Díky tomu navíc získá komplexní přehled o svém aktuálním zdravotním stavu,“ uvádí MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Probíhá darování opravdu zcela anonymně?

V České republice je darování vajíček zcela anonymní záležitostí a zároveň dobrovolné. Příjemci však získávají určité základní informace o dárkyni, mezi něž patří například barva vlasů i očí, výška, váha, krevní skupina, povahové rysy, záliby či nejvyšší dosažené vzdělání.

Výhodou takové částečné anonymity je mnohem vyšší procento dobrovolných dárkyň, jichž ani tak není mnoho. „V Evropě se zvažuje tzv. model open identity, což je zrušení této anonymity. Přívrženci argumentují tím, že každý jedinec má právo znát své skutečné biologické rodiče a zjistit si svou genetickou identitu v pozdějším věku. Na druhou stranu si však takový rodiče často nepřejí, aby se právě jejich darované dítě dovědělo, že není biologicky jejich, a ani dárkyně by si nepřály být později jakkoliv odtajňovány. Záleží ale vždy na legislativní úpravě každé země zvlášť. Najdeme například i státy, kde je darování vajíček naprosto vyloučené,“ uvádí MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka genetické a reprodukční kliniky Repromeda.

Více informací naleznete zde.




Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Opiště prosím bezpečnostní kód